|
|
Komparace přístupů k informování cizinců o žádoucím chování při MU
Kaletová, Lenka ; Kremlička, Antonín (oponent) ; Menšík, Miroslav (vedoucí práce)
Ochrana obyvatelstva nabývá v současné době neustále na významu a je nezbytnou součástí bezpečnosti občanů České republiky. Jedním z důležitých úkolů ochrany obyvatelstva je informovat a varovat občany před možným nebo již nastalým ohrožením. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu cizích státních příslušníků nacházejících se na našem území, se ukazuje jako nezbytné řešit také včasné informování cizinců v této oblasti. Porovnáním přístupu k informovanosti cizinců v ostatních zemích s aktuálním stavem České republiky nás může inspirovat k možným řešením dané problematiky. Vhodné nástroje komunikace umožní efektivní přenos informací na cílovou skupinu. Důležité je změnit postoj jednotlivců i odpovědných orgánů k dané problematice.
|
|
|
Komparace přístupů k informování cizinců o žádoucím chování při MU
Kaletová, Lenka ; Kremlička, Antonín (oponent) ; Menšík, Miroslav (vedoucí práce)
Ochrana obyvatelstva nabývá v současné době neustále na významu a je nezbytnou součástí bezpečnosti občanů České republiky. Jedním z důležitých úkolů ochrany obyvatelstva je informovat a varovat občany před možným nebo již nastalým ohrožením. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu cizích státních příslušníků nacházejících se na našem území, se ukazuje jako nezbytné řešit také včasné informování cizinců v této oblasti. Porovnáním přístupu k informovanosti cizinců v ostatních zemích s aktuálním stavem České republiky nás může inspirovat k možným řešením dané problematiky. Vhodné nástroje komunikace umožní efektivní přenos informací na cílovou skupinu. Důležité je změnit postoj jednotlivců i odpovědných orgánů k dané problematice.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o problematice osob se zrakovým postižením
NEUMANOVÁ, Tereza
Práce se zabývá tím, jak je veřejnost informována o problematice osob se zrakovým postižením. V teoretické části své práce jsem se nejdříve zaměřila na popis zrakových vad a na to, kdy mohou vzniknout. Dalším bodem je socializace a integrace osob se zrakovým postižením. Poté popisuji komplexní služby a zařízení pro tyto osoby. Posledním bodem je popis toho, jak bychom se měli chovat ke zrakově postiženým jedincům a jak jim pomoci. V praktické části jsem se rozhodla pro kvantitativní výzkum a pro sběr dat jsem zvolila dotazník. Výzkum byl zaměřen na studenty středních škol a celkový počet respondentů byl 120. V závěru své práce uvádím fakta, která jsem tímto výzkumem získala.
|
|
|
Informovanost prvorodiček o péči o novorozence
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Tématem bakalářské práce je informovanost prvorodiček o péči o novorozence. V teoretické části se práce zabývá termíny fyziologický novorozenec, jeho poporodní adaptace a základní péče o něj. Přibližuje základní úkony, které se sestry snaží naučit všechny matky v nemocnici a kterými jsou přebalování, koupání, péče o pupeční jizvu, manipulace s novorozencem a další. Dále popisuje potřebné pomůcky k základní péči o dítě. V praktické části práce bylo stanoveno pět cílů a pět hypotéz. Prvním cílem bylo porovnat míru informovanosti prvorodiček ve dvou nemocnicích v České republice (Oblastní nemocnici Příbram, a.s. a Nemocnici České Budějovice, a.s.). Hypotéza, že informovanost prvorodiček bude nižší v Oblastní nemocnici Příbram nebyla potvrzena. Dalšími cíly bylo zjistit míru informovanosti prvorodiček o technikách koupání, ošetřování pupeční jizvy, manipulaci s novorozencem a odkud prvorodičky získávají nejvíce informací. Hypotézy, že prvorodičky mají dostatek informací o technikách koupání, péči o pupeční jizvu, jak správně vzít novorozence z postýlky a jak ho držet, a že čerpají nejvíce informací od sester v nemocnici a mimo ni z internetu, byly potvrzeny. Výsledky šetření jsou prezentovány v grafech a v příslušné kapitole porovnávány s odbornou literaturou. Bakalářská práce by mohla sloužit jako zdroj informací jak pro studenty, tak pro nastávající matky.
|
|
|
Postavení sester v interních odborných ambulancích
ŠŤASTNÁ, Věra
Současné postavení sester v interních ambulancích je vyjímečné a náročné. Bez sester si fungující zdravotnictví nelze představit. Sestra v ambulanci má několik rolí, které musí umět současně a plynule zvládat {--} role edukátorky, advokátky, manažerky, poskytovatelky oš. péče, mentorky, výzkumnice, nositelky změn. Velmi důležitý je i vzájemný vztah lékaře a sestry {--} přátelský, ohleduplný, vzájemně se respektující a jejich spolupráce by měla mít rovnoprávný vztah. V interních odborných ambulancích se léčí pacienti s onemocněním vnitřních orgánů. Sestry jsou významným článkem ošetřovatelského týmu. V interních ambulancích dochází k prvnímu kontaktu klienta se zdravotnickým personálem. Je zde nutné profesionální jednání a komunikace s pacientem. Bez komunikace mezi sestrou a nemocným člověkem je nemyslitelná kvalitní ošetřovatelská péče. Pacienti se různě odlišují svým chováním a reakcemi, ale určité projevy chování jsou některým skupinám společné. Tento výzkum byl zaměřen na {\clq}qPostavení sester v interních odborných ambulancích``. Cílem práce bylo zjistit postavení sester ve vybraných interních odborných ambulancích. Pro uskutečnění tohoto cíle byl použit kvalitativní výzkum. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s 35 standarizovanými otázkami, který probíhal se sestrami ve vybraných interních odborných ambulancích a byl zcela anonymní. Z každé interní odborné ambulance byl proveden rozhovor se třemi sestrami. Výzkum probíhal ve vybraných interních odborných ambulancích ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Výzkumného šetření se zůčastnilo 9 sester {--} 3 sestry z diabetologické, 3 sestry z endokrinologické, 3 sestry z revmatologické ambulance. Na základě rozhovorů se sestrami z jednotlivých odborných ambulancí, byly vytvořeny kasuistiky. Ty tvořily výzkumný podklad pro sestavení 12 kategorizačních tabulek, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. Naším výzkumným šetřením a splněním cíle našeho výzkumu jsme zjistili, že postavení sester ve vybraných interních odborných ambulancích je průměrné a nedoceněné. Na sestry v interních odborných ambulancích jsou kladeny vysoké nároky převážně v oblasti komunikace s pacienty a ostatními zdravotnickými pracovníky. Výzkumem dále bylo zjištěno, že sestry nejvíce v ambulanci zastávají roli edukátorky, jejich náplň práce tvoří převážně administrativní a ošetřovatelská činnost, mají vhodné pracovní podmínky pro svoji práci, edukují pacienty ústní formou a praktickou ukázkou, sestry v ambulancích mají více psychické projevy stresu, sestry z ambulancí mají možnost výběru relaxačních aktivit.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech, prevenci a příznacích cévní mozkové příhody
VYCHYTILOVÁ, Renata
Cévní mozková příhoda (CMP, iktus) je kritickým stavem v neurologii, kdy z důvodu poruchy krevního oběhu mozku dochází k ložiskovému, nebo celkovému poškození mozkových funkcí. Pouze 1/3 pacientů s touto diagnózou se zcela vyléčí. Možnosti zlepšení této situace jsou spatřovány především v časné hospitalizaci nemocných v akutním stadiu onemocnění a v docenění významu preventivní péče. Hlavními rizikovými faktory jsou věk, dědičnost, vysoký krevní tlak, ateroskleróza, diabetes mellitus, kouření, alkohol, drogy, obezita, stres, nedostatek fyzické aktivity, nesprávná výživa. Zásadní význam pro prevenci má úprava životního stylu s dostatečnou tělesnou aktivitou, správnou výživou a absencí kouření. Důležité jsou i předepsané preventivní prohlídky, které mohou včas odhalit vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu a diabetes mellitus. Nedílnou součástí prevence je také edukace veřejnosti se zaměřením na příznaky možné CMP a s nutností jednat v tomto případě urgentně, protože čas je pro léčbu iktu klíčový. Cílem této práce je zjistit informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech, prevenci a příznacích cévní mozkové příhody. Byly stanoveny tři hypotézy týkající se znalosti rizikových faktorů, prevence a příznaků cévní mozkové příhody. Pro tuto práci byla zvolena metoda dotazování, technikou dotazníku. Dotazník byl sestaven na základě informací získaných z odborné literatury, byl anonymní, určen pro laickou veřejnost a obsahoval 25 uzavřených, otevřených a polozavřených otázek, které nabízely výběr z konkrétních odpovědí i možnost doplnit vlastní názor respondentů. Sledovaným souborem byla laická veřejnost kraje Vysočina. Celkem bylo osloveno 200 respondentů během měsíce února a března 2010. Kritériem pro výběr respondentů byla laická (nezdravotnická) veřejnost, která neprodělala CMP, bez ohledu na věk a vzdělání. Návratnost dotazníků byla 83% z původního počtu. Pro neúplnost údajů bylo vyřazeno 22 dotazníků. Celkem bylo ke zpracování údajů zařazeno 145 dotazníků. Hypotézy se potvrdily, cíl práce byl splněn. Byla zjištěna dobrá informovanost dotázaných respondentů v oblasti rizikových faktorů a prevence a nedostatečné povědomí o příznacích iktu. Výsledky budou publikovány na odborných seminářích určených zdravotnickým pracovníkům v nemocničních a ambulantních zařízeních, kteří mohou přispět ke zkvalitnění informovanosti veřejnosti. Dále budou výsledky práce použity jako podklad pro seminář o problematice CMP a její prevence určený pro laickou veřejnost.
|
|
|
Úmluva o právech dítěte - monitoring informovanosti ve veřejnosti
KOLÍNOVÁ, Eliška
Úmluva o právech dítěte vznikla 20. listopadu 1989, kdy ji přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN). Právně začala být platnou 2. září 1990. 30. září 1990 se konal světový summit pro děti v New Yorku, a při této příležitosti k Úmluvě o právech dítěte přistoupila tehdejší Česká a Slovenská Federativní republika. Právní účinnost tohoto mezinárodního dokumentu v naší zemi nabyla 6. února 1991. Výbor OSN pro dětská práva kritizuje Českou republiku, že nedostatečně informuje o Úmluvě o právech dítěte, a tudíž společnost neví, jaká práva tento dokument obsahuje. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda je česká společnost opravdu nedostatečně informovaná a zda pedagogové na základní škole dostatečně informují své žáky o jejich právech. Zvolenou metodikou bylo dotazníkové šetření, které proběhlo formou dotazníku. Byly vytvořeny 2 druhy dotazníků, jeden pro zjištění informovanosti veřejnosti a druhý pro pedagogy. Byli vybráni respondenti ze 2 měst {--} Blatná a Strakonice, aby mohla být zjištěna hypotéza, zda jsou občané většího města (Strakonice) více informováni než občané města menšího (Blatná). Pro zjištění, zda pedagogové informují, byli osloveni pedagogové Základní školy Jana Amose Komenského v Blatné. Domnívám se, že stanovené cíle práce byly splněny. Výzkum potvrdil všechny hypotézy. Veřejnost je nedostatečně informovaná. Informovanost na malém městě je nižší než informovanost ve velkém městě. Pedagogové nedostatečně informují žáky o Úmluvě o právech dítěte. Doporučení vyplývající z této práce jsou, že by stát měl začít širokou veřejnost více informovat. K tomuto účelu by mohla proběhnout celorepubliková osvěta, za pomoci letáků, besed rodičů s jejich dětmi, televizních spotů a především zařadit povinně do výuky na základních školách poučení o dětských právech, vyplývající z Úmluvy o právech dítěte.
|
|
|
Informovanost pacientů o jejich právech na chirurgickém oddělení Nemocnice Znojmo
ZEJDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce mapuje problematiku informovanosti pacientů na chirurgickém oddělení ve znojemské nemocnici. Pacient, který je dostatečně informován o rizicích, o léčbě nebo o možnostech, které má k dispozici, může aktivně upozorňovat na případnou nespokojenost a zvolit si zdravotnické zařízení, kde se bude cítit bezpečně. Dostatečně informovaný pacient se stává klientem, který je schopen se sám svobodně rozhodnout, zda chce podstoupit rizika a často i nepříjemnosti spojené s léčbou. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část předkládá pohled na problematiku informovanosti pacientů. Pozornost je zaměřena především na problematiku pacientů chirurgického oddělení, kde se pacient většinou podrobuje invazivním chirurgickým zákrokům a měl by tedy být řádně informován o svém zdravotním stavu, povaze zákroku a o dalších právech s tím souvisejících. Tato část práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých je stručně popsána charakteristika chirurgického oddělení, základní práva pacienta společně s právní úpravou zaměřující se na tuto problematiku a na možná rizika v komunikaci mezi zdravotnickým personálem a pacienty. Cílem praktické části práce je zjistit, v jaké míře jsou pacienti chirurgického oddělení informováni o svých právech. Hypotéza č.1 předpokládá, že pacienti jsou dostatečně informováni o svých právech. Hypotéza č.2 předpokládá, že pacienti chirurgického oddělení svá práva využívají. K ověření nebo vyvrácení hypotéz je použit kvantitativní výzkum, provedený prostřednictvím metody dotazování (technika dotazníku) a metody analýzy dokumentů (sekundární analýza dat). Cíl práce byl splněn. O zlepšení informovanosti se mohou pacienti zasadit například tím, že se budou zajímat alespoň o svá základní práva a budou je uplatňovat ve zdravotnictví. Větší míry informovanosti u pacientů lze dosáhnout také pomocí aktivního přístupu jak ze strany pacientů, tak i zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Role sestry u pacienta s Holterem při propouštění do domácího prostředí
ČEČKOVÁ, Monika
Onemocnění kardiovaskulárního systému patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Tato práce na téma {\clqq}Role sestry u pacienta s Holterem při propouštění do domácího prostředí`` se věnuje tomuto neinvazivnímu vyšetření kardiovaskulárního systému. Včasná diagnostika je totiž velmi důležitá k průkazu mnoha onemocnění. Teoretická část práce je věnována onemocněním kardiovaskulárního systému. Z těchto onemocnění, která jsou zmíněna, je synkopa, arytmie, ischemická choroba srdce a hypertenze. Dále se zabývá neinvazivní vyšetřovací metodou Holterovou monitorací, která souvisí s již zmíněnými onemocněními. Poté následuje informovanost pacienta v souvislosti s tímto vyšetřením, komunikační dovednosti zdravotnického personálu s pacientem a edukací pacienta při tomto neinvazivním vyšetření. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda mají pacienti s Holterem při propouštění do domácího prostředí dostatek informací o tomto vyšetření. Druhý cíl byl zaměřen na sestry a snahou bylo zjistit, jak sestry vnímají roli edukátorky u pacientů s Holterem. Cílem třetím bylo zjistit, zda mají pacienti obavy z tohoto vyšetření. Dále byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza první předpokládala, že sestry pracující v ambulantních a lůžkových kardiologických zařízeních mají dostatek vědomostí o monitoraci elektrokardiografu a tlaku krve pomocí Holtera. Druhá hypotéza předpokládala, že pacienti s Holterem při propouštění do domácího prostředí mají dostatek informací o tomto vyšetření. Hypotéza třetí předpokládala, že sestry edukují pacienty s Holterem při propouštění do domácího prostředí. Všechny cíle byly splněny a hypotézy potvrzeny. Pro naplnění cílů a hypotéz byla použita metoda kvantitativního šetření. Ke sběru dat posloužil dotazník pro pacienty a dotazník pro sestry. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující ve vybraných ambulantních zařízeních Kardiologie Medipont s.r.o. a Kardioecho s.r.o. v Českých Budějovicích a vybraných lůžkových kardiologických zařízeních. Dále bylo realizováno dotazníkové šetření s pacienty s Holterovým monitorováním ze stejných zdravotnických zařízení kardiologického zaměření jako u sester. Rozdáno bylo 80 dotazníků pro pacienty a 80 dotazníků pro sestry. Návratnost byla 53 dotazníků od pacientů a 39 dotazníků od sester. Tato práce by mohla veřejnosti i zdravotníkům přiblížit prevenci a příznaky kardiovaskulárních onemocnění a tím je upozornit na důležitost včasné diagnostiky a léčby. Dále by mohlo být přínosné seznámit zdravotnická zařízení, kde šetření probíhalo, s výsledky tohoto šetření. Sestry zaujímají při své práci mnoho rolí. Role edukátorky, která mezi ně bezesporu také patří, je při diagnostice Holterem velmi důležitá.
|
|
|
Dodržování národních akreditačních standardů týkající se práv pacientů ve vybraném zdravotnickém zařízení
POLÍVKOVÁ, Eva
Téma této bakalářské je "Dodržování národních akreditačních standardů týkající se práv pacientů ve vybraném zdravotnickém zařízení". Hlavním výzkumným cílem bylo zmapovat dodržování práv hospitalizovaných pacientů na základě akreditačních standardů. Byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza "Každý pacient je při přijetí do nemocnice seznámen se svými právy". Druhá hypotéza "Pacienti jsou informováni o všech skutečnostech týkajících se jejich zdravotního stavu". Třetí hypotéza "Informovanost pacienta sestrou v rámci edukace je dostatečná". Čtvrtá hypotéza "Sestry mají dostatečné znalosti v oblasti imobilizace a omezení pacienta". K dosažení cílů jsme použili kvantitativní výzkumné šetření. Pro výzkumné šetření byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Ke sběru dat byly použity dva rozlišné dotazníky. Dotazníky pro pacienty a dotazníky pro sestry byly rozdány v Nemocnici České Budějovice, a. s. Výsledná data jsou zpracována do tabulek a grafů pomocí statistického programu SPSS 15.0 a Microsoft Office Excel. Získané výsledky ukazují, že první hypotéza se nepotvrdila, protože každý pacient nebyl při přijetí seznámen se svými právy. Druhá hypotéza se potvrdila, pacienti mají dostatek informací o své zdravotním stavu. Třetí hypotéza se nepotvrdila, protože získané výsledky nenaplňují účel akreditačního standardu. Sestry provádí edukaci nedostatečně a pokud ji provádí, nezaznamenávají ji do dokumentace. I přesto pacienti hodnotili edukaci sestrou příznivě. Čtvrtá hypotéza se potvrdila. Sestry prokázaly dostatek znalostí při používání omezovacích prostředků. Bakalářské práce bude poskytnuta náměstkyni pro ošetřovatelskou péči v Nemocnici České Budějovice. Výsledky mohou posloužit jako vodítko v realizaci nápravných řešení a k přípravě na akreditační šetření. Ráda bych, aby tato bakalářská práce posloužila nejen zdravotnickým pracovníkům, ale i široké veřejnosti, v níž by mohly získat cenné informace v oblasti svých práv.
|
host ::
RSS.